Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. Dedicated vyrábí kámen mudrců

15. 10. 2014

 Alchymistka:

V laboratoři byla zima, přesto že byl teprve konec léta. Od okénka u stropní klenby sklepení dopadal tenký sluneční paprsek na desku stolu. Přes silnou čočku jsem paprsek namířila na křivuli v níž byla směs různých solí. Vybavila se mi slova mého mistra: Prvním stupněm jest sůl, neboli sal. Neboť sal je tělesným principem. Tělesný princip pak jest principem člověku nejbližším a proto je nutno právě jím počnouti naše počínání. Vzala jsem trychtýř a přilila jím do křivule čistou vodu. Roztok nejprve nabral černou barvu a z křivule se ozývali praskavé zvuky.

Na hrdlo křivule jsem připojila destilační aparaturu. Jak jinak než destilací bylo by možno přejít z Nigreda v Albedo. Či snad si myslíš že se Černý havran sám změní v Bílou holubici? Má drahá. zněla mi v hlavě Jeanova slova. Škoda že jsi se toho nedožil Jeane Harlo, nevidíš jak prakticky ověřím pravdivost tvé teorie o Kameni mudrců. Tmavá tekutina pomalu bublala v horní křivuli, a do dolní křivule odkapávala tekutina mléčně bílá.

Druhým principem světa jest duše. Mnoho mudrců se pře o to kdy se duše s tělem spojuje a kde v těle sídlí. Má milá na světě potkáš zástupy lidí kteří se budou chtít o tvou duši starat. Při výrobě Kamene porto musíme zajisté použít síru, neboli sulfur neboť sulfur jest principem duše. prošlo mi hlavou když jsem do křivule vsypala lžičku práškové síry.

Matérie v křivuli vzkypěla a její barva se změnila v rudou. Už také chápu proč je tato fáze nazývána Červený lev. Lva jsem měla tu čest vidět ve zvěřinci jeho milosti císaře, musím přiznat že jejich ošetřovatelce závidím její odvahu. Laurenciana je neobyčejná žena a lev Mohamed její miláček snad ani není šelmou když jí nechá na sobě jezdit.

Zvedla jsem křivuli a postavila ji na stůl. Paprsek slunce jsem tentokrát rozptýlila hranolem z křišťálu. Nyní jest na řadě princip ze všech nejvyšší a to jest duch. Kdyby našemu počínání chyběl duch, pak jest naše dílo ztraceno a my s ním. Principem ducha jest rtuť, neboli Merkur. znělo mi opět v hlavě když jsem kapátkem odměřovala rtuť.

Účinek rtuťi byl okamžitý, v křivuli vykvetl Paví ocas. Co teď? uvědomila jsem si náhle že mi Jean nikdy neřekl jak výrobní proces končí. Zhluboka jsem se nadechla a zopakovala jsem si Jeanova nejčastější slova: Trpělivost má milá, trpělivost jest klíčem k úspěchu.

Uvědomila jsem si že stále držím křivuli za hrdlilo. Povolila jsem sevření prstů když v tom se to stalo. Křivule explodovala. Náraz energie mě odhodil k protější stěně laboratoře. Praštila jsem hlavou do zdi a ztratila vědomí.

Když se mi vědomí vrátilo ležela jsem na kamenné podlaze v lepkavé kaluži vlastní krve. Má levá paže vypadala jako chumel roztrhaných karmínových hadrů. Kromě krve tu všude byli střepy z křivule. Opatrně jsem se pokusila zvednout.

V sedě jsem se opřela o zeď laboratoře. Pravou rukou jsem si začala vytahoval střepy z levé paže. Ty malé kousky skla pokryté mou vlastní krví mi prokluzovali mezi prsty a krev mi z ruky vytékala jako voda z pramene. Když mé prsty přestali v mém mase narážet na sklo, přitiskla jsem si ruku k již tak dost zakrvácené košili.

Pokusila jsem se zvednout ze země. To se mi hned nepodařilo, ale já se jen tak nevzdávám. Když už jsem stála na svých vlastních nohou zatočila se mi hlava a musela jsem se opřít o zeď. Po chvíli jsem se odvážila udělat pár nejistých kroků směrem k nejbližšímu stolu. Rozhlédla jsem se po laboratoři. V místě kde před chvílí vybuchla křivule, cosi zářilo. Nebyla to rozhodně zář ohně.
Vrávoravými kroky jsem se šinula vpřed k té záři. Roztrhanou levačku stále přitištěnou k hrudi. Došla jsem ke svému pracovnímu stolu.