Jdi na obsah Jdi na menu
 


Masožravá pohádka

13. 1. 2015
Byl jednou jeden domeček a v něm žila byla babička. Jednou v létě k ní měl přijet její vnouček Lukášek. Ten klučík měl hrozně rád řízky a tak se babička rozhodla, že mu jeden usmaží.

Jak si řekla tak udělala. Nejprve řízek obalila, pak jej na oleji usmažila a nakonec jej položila na okénko, aby ho vychladila, aby si Lukášek nespálil jazyk, až přijde. Sotva babička odešla z kuchyně, už se řízek na talířku posadil. Chvíli se rozhlížel a pak hop seskočil rovnou do zahrady a hned si začal zpívat: „Já řízeček, řízeček na oleji smažený, na okénku chlazený babičce jsem utekl.

Vydal se přes zahradu k brance. Když tu zpoza keře mňau, vykoukla mourovatá kočka a hned povídá: „Řízečku ty jsi takový pěkný a vypečený. Já bych si chtěla k tobě přivonět.“

Jenže řízek věděl, že by ho kočka snědla a tak se začal vymlouvat: „Víš, kočko, já nevoním tak dobře, jak vypadám. Já ti radši zazpívám,“ jak řekl, tak udělal a hned spustil: „Já řízeček, řízeček na oleji smažený, na okénku chlazený babičce jsem utekl. A tobě kočko, taky uteču.“

To už ale pelášil pryč, až se na cestičce rozvířil prach. Už už si chtěl otevřít branku, když v tom vrr haf, z boudy u plotu vystrčil čumák pes Alík. Jak řízek uviděl, hned spustil: „Řízečku ty jsi takový pěkný a vypečený. Já bych si chtěl k tobě přivonět.“

Jenže řízek věděl, že by ho Alík chtěl sníst a tak se začal vymlouvat: „Víš, Alíku, já nevoním tak dobře, jak vypadám. Já ti raději zazpívám,“ jak řekl, tak udělal a zapěl: „Já řízeček, řízeček na oleji smažený, na okénku chlazený, babičce jsem utekl, kočce jsem utekl. A tobě, Alíku, taky uteču.“

To už ale přeskočil branku a zamířil si to k mostku přes potok. Sotva však vstoupil na mostek, tu se před ním, kde se vzal, tu se vzal, objevil veliký žabák a hned spustil: „Řízečku, ty jsi takový pěkný a vypečený. Já bych si chtěl k tobě přivonět.“

Jenže řízek věděl, že by ho žabák rád snědl a tak se začal vymlouvat: „Víš, žabáku, já nevoním tak dobře, jak vypadám. Já ti raděj zazpívám,“ jak řekl, tak udělal a spustil: „Já řízeček, řízeček na oleji smažený, na okénku chlazený, babičce jsem utekl, kočce jsem utekl, Alíkovi jsem utekl. A tobě žabáku taky uteču.“

A už byl na cestě, která vedla k lesu. Řízek byl na sebe pyšný, jak se mu ten útěk zatím dařil. Ze samé pýchy si ani nevšiml, že se od lesa k němu blíží kluk. Byl to babiččin vnuk Lukášek.

„Jejda, ty my jdeš naproti,“ řekl Lukášek, když chytil řízek do ruky. Zakousl se do řízku a pochvaloval si: „Tebe určitě pekla moje kouzelná babička.“