Jdi na obsah Jdi na menu
 


Barevné trápení

24. 1. 2015

Za devatero horami a devatero řekami, uprostřed lesa Hustolesa, žila čarodějnice Barborka. Bydlela v domečku, který byl celý hnědý. Měl hnědé zdi, hnědou střechu i komín. Když se vešlo dovnitř, nebylo to o nic lepší. V domečku byla hnědá podlaha, hnědá postel a skříň, hnědý stůl a židle a dokonce i hnědé umyvadlo.

Barborka v domečku bydlela se svým modrookým jezevčíkem Šotkem. A hádejte, jakou měl Šotek barvu? Správně, Šotkův kožíšek byl také hnědý. Tak začalo to velké trápení.

Když ležel Šotek na podlaze a měl oči otevřené, bylo vše v pořádku. Barborka ho viděla díky jeho modrým očím, ale běda jak Šotek oči zavřel a chtěl spát. Barborka jej neviděla, zakopla o něj a narazila si nos. Když seděl Šotek na židli a měl oči otevřené, bylo vše v pořádku. Barborka ho viděla díky jeho modrým očím, ale běda jak se Šotek stočil do klubíčka, oči zavřel a chtěl na židli spát. Barborka jej neviděla a sedla si na něj.

Jej, to bylo naděleni. Barborka už to nevydržela a tak vzal svou kouzelnou hůlku: „Abraka dabraka, hokus pokus.“ a Šotek už nebyl hnědý jezevčík. Měl teď světle modrou barvu.

Teď se zdálo, že je všechno v pořádku. Barborka Šotka viděla, když spal na podlaze i na židli a dokonce, když zkoušek spát v posteli. Šotek však měl zakázáno spát v posteli a tak ho Barborka vyhodila ven.

Šotek nevěděl, co má venku dělat a tak se šel koupat do lesní tůně. Když vyšla čarodějnice Barborka ven, nemohla Šotka najít, protože v tůni nebyl vidět. Jakmile však Šotek vylezl z tůně, Barborka vzala svou kouzelnou hůlku: „Abraka dabraka, hokus pokus.“ a Šotek už nebyl světle modrý jezevčík. Měl teď červenou hlavu, zelený hřbet i bříško, čtyři oranžové nohy a jasně žlutý ocásek.

Barborce se zdálo, že je všechno v pořádku. Viděla Šotka, když spal na podlaze i na židli. Viděla ho dokonce, i když plaval v tůni nebo zalezl až po ocásek do liščí nory.

Šotek skutečně zalezl až po ocásek do liščí nory, vypadal směšně a věděl to. Smálo se mu i lesní ptactvo a Šotek z toho byl smutný. Proto také zůstal schovaný v noře několik dní. Barborce bylo teď také smutno. Měla Šotka ráda a mrzelo jí, že je smutný.

Barborka vzala opět svou kouzelnou hůlku: „Abraka dabraka, hokus pokus.“ a Šotek byl zase hnědý jezevčík s modrýma očima. Barborka se se svou kouzelnou hůlkou otočila k domečku: „Hokus pokus, abraka dabra.“ a domeček už nebyl jen hnědý. Měl bílé stěny i komín, červenou střechu a zelené dveře. Uvnitř domečku pak byla zelená podlaha, žlutý stůl, postel s kytičkovými peřinkami a bílé umyvadlo.

Tak tam spolu teď bydlí čarodějnice Barborka a její jezevčík Šotek až do dnes.

 

Náhledy fotografií ze složky Barevné trápení